Jsem rasista a nestydím se za to. Andy Warhol prý prohlásil, že umění je to, co vám projde. A dnes je rasismem vše, co za rasismus označí levičáci nebo liberálové, vše, co se liberálnímu establishmentu hodí. A věru s tímto označením nešetří. Zneužili pocitu viny z šoa a jiného nacistického masového vyvražďování, z nejstrašnějšího zločinu evropské civilizace; záměrně neříkam západní, protože nacismus byl popřením většiny toho, co rozumíme pod pojmem západní civilizace. Coby majitelé monopolu na pravdu a dominantní hlas v médiích zametají s každým, kdo se jim nehodí. S každým, kdo zpochybní jejich multikulturní víru uhlířskou, panický strach z „diskriminace“, s každým, kdo se necítí být Člověkem – světoobčanem, ale cítí nějakou kolektivní identitu – regionální, národní, náboženskou nebo třeba rasovou.
Co je tedy dnes rasismem? Především přidělovat nějaké vlastnosti, talenty či schopnosti skupině obyvatel. Nutno dodat, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Je zakázáno oceňovat a vyzdvihovat evropskou bělošskou civilizaci, nebo ji dokonce považovat za nadřazenou (chraň Bůh), naopak je třeba co nejvíce připomínat události typu zavření starořecké Akademie, krvavé spory mezi křesťany pozdní říše římské, křížové výpravy, inkvizici, dobytí předkolumbovských říší, kolonialismus, války 20. století... Zato všichni ostatní jsou jenom oběťmi, vykořisťovanými nebo rovnou otroky. Jakékoli zdůraznění bělošské identity a hrdosti je hned rasismus a nacismus (vzpomeňme na Landu, který nemá klid ani po dvaceti letech), zato u barevných imigrantů do Evropy je mohutně a často i veřejnými penězi podporována jejich identita perská, arabská či jiná. Hlavně aby se neodrodili! Když 95% černochů v USA volí Obamu, není to rasismus, ale etnická soudržnost. Ota Ulč kdysi napsal článek, jak porotoval v indické soutěži Miss. Očekával, že vyhraje jiskřivá a inteligentní dívka, ovšem indická porota vybrala nevýraznou bleduli. Na otázku, zda to není trochu rasismus, se mu dostalo pohoršené odpovědi, že jde o „estetickou preferenci“. Rasistické je křesťanství, nebotˇ nabízí spásu pouze skrze Ježíše (ještěže byl Jan Pavel II.) Rasistické, kruté a nenávistné pasáže se najdou i v Tóře a Talmudu , ale Bibli moc levičáků nečte a ovšem Židé jsou v Evropě jaksi chráněni. Zato ti sionisté, či rovnou sionofašisté! Jaká drzost, definovat si stát jako židovský a pro Židy. S Židy je vůbec potíž. Zatímco připomínat nesmírný a neproporcionální přínos tohoto pilného a nadaného národa ve vědě i v hospodářství se (zatím ještě) smí, připomenout stejně tak neproporcionální podíl na komunistickém hnutí a bolševické revoluci už je nekorektní. Rasistické je prý už věta: „Američané jsou milí lidé“, neboť tím se přece automaticky předpokládá, že nějaká skupina lidí není milá. Číňan smí své děti či spíše ditě vychovávat v hrdosti na svou starobylou kulturu, melodický jazyk a elegantní písmo stejně jako v hrdosi na to, že má šikmé oči a rovné černé vlasy. Zato u běloha by něco podobného zavánělo Adolfem. A tak dále.
Za chvíli čekám, že všichni bez rozdílu budou povinně nosit burky (aby se nepoznalo pohlaví, barva pleti a také fyzický půvab), používat hlasové syntetizátory (aby se nepoznalo pohlaví a národnost) a používat se bude jen primitivní jazyk typu pidgin English (aby nebyli diskriminováni lidé ze „sociálně slabších“, tedy chudších a nevzdělanějších rodin a s chudší slovní zásobou). Malí lidé by ještě mohli chodit na chůdách, vždyť vysocí přece vydělávají více. To by teprve byl ten pravý Euročlověk! Rovný, nediskriminovatelný…
Rozdíly mezi rasami a národy existují. Stejně jako průměrná žena je fyzicky slabší a naproti tomu inteligentnější než průměrný muž . Což neznamená, že neexistují výjimky, že žádný běloch nebo Asiat nepředběhne keňského maratonce, nebo že by černoch nemohl dostat Nobelovu cenu za fyziku. To je kouzlo průměru. Ale tyto výjimky jen potvrzují pravidlo. Tvrdím, že coby běloch považuji bělochy za nadřazené – za nadanější, tvořivější, iniciativnější. Tvrdím, že černoši jsou líní, nepořádní a sexuchtiví. Tvrdím, že Číňané a jiní žlutí Asiaté jsou pilní, pracovití a těžkopádní. Tvrdím, že cikání jsou líní, nepořádní, hudbymilovní a téměř nevzdělatelní. Toto je můj osobní názor a předsudek. Nikterak nebudu bránit Japonci nebo Číňanovi považovat svůj národ za „Lidi“ a všechny ostatní za „barbary“. Ale chci stejné právo i pro sebe. Chci mít právo na své předsudky, a nechci, aby mi někdo vnucoval svůj předsudek, že všichni lidé jsou stejní a jsou „jedna velká rodina“ a že čím více bude žít v Evropě ras, národů a etnik, tím bude lepší a bohatší. Proto jsem rasista a nebudu se za to stydět ani omlouvat.
Pozor, rozdílný nebo méně nadaný neznamená ještě bezcenný a k vyhlazení určený. Každý člověk má svou cenu v očích Božích a měl by ji mít i v očích lidských. Hluboce si ošklivím nacismus a programové nenávistné rasisty typu Davida Duka či „Turnerových deníků“, kteří vše vidí rasovou optikou a za vším hledají tlustého Žida tahajícího z pozadí za nitky. Nechci nikoho vyhlazovat. Netvrdím, že by lidé neměli cestovat a poznávat se, zamilovávat se a uzavírat manželství. Nejsem zabetonovaný ve svých předsudcích; jsem připravený dát šanci každému slušnému člověku bez ohledu na barvu pleti nebo náboženství. Zdůrazňuji danému konkrétnímu člověku. Jen si myslím, že Čech nejlépe cítí a vytváří svou identitu mezi Čechy, Němec mezi Němci, Arab mezi Araby. Pokud to tak někdo necítí a jiná země a národ mu vyhovují lépe, nechť tak učiní. Ale společnost má právo nepřijmout cizince z jakýchkoli důvodů a pokud se tento necítí v zemi dobře, ať se vrátí domů.
Neříkám, že bychom neměli poskytovat asyl lidem jako Ayaan Hirsi Ali (je paradoxem, že zrovna ji Holanďané vyštvali). Pouze nechci, aby se evropská města změnila v míchanici ghett, navzájem izolovaných, nepřístupných a neznámých. Všechno je to otázkou míry. Stejně jako koření dodá guláši teprve tu správnou chuť a vůni, guláš z poloviny z masa a z poloviny koření by nám nechutnal a už by to ani guláš nebyl. Jak kdosi moudrý prohlásil:“Jedna Lejla Abbasová je krásná a nádherná, ale 10 000 Lejl Abbasových je problém.“
Proto přijímejme imigranty, ze kterých budou za pár měsíců Češi s roztomilým přízvukem a z jejichž dětí budou Češi s nezvyklým jménem. Přijímejme v rozumné míře Vietnamce, keří se sami nebo alespoň ve druhé generaci budou chtít stát Čechy asijského původu. Ale vyhněme se přistěhovalcům, kteří nás nenávidí, pohrdají námi a změnit se nechtějí a ještě se budou cítit oběťmi "diskriminace" a místo repatriace se bodou dožadovat omluv, ústupků, finančních podpor a jiných odpustků. Dokud bude mít kdo platit a kdo se omlouvat.