Jeruzalém není stejný jako kterékoliv jiné město na zemi. Žádné město nebylo tak navštěvováno,obdivováno,nenáviděno,oslavováno nebo oplakáváno jako Jeruzalém.

Má ústřední místo v několika náboženstvích a burcuje city v srdcích milionů lidí. Žádné město nemá ve světě tolik zahraničních dopisovatelů jako Jeruzalém. Vypadá to ,jako by čekali,že se tam stanou nějaké velmi důležité události.

Zkrátka, když navštívíte Jeruzalém, něco se s Vámi stane.Dokonce ti nejvyrovnanější,nejznuděnější nebo nejkritičtější lidé nemohou opustit město,aby na ně nezapůsobilo.

Za jeho kamennou fasádou,pod jeho obrovskými zděnými bloky je přítomno cosi věčného.Cosi nadčasového vytváří atmosféru všechno prostupujíce a působíce na každého. Město zůstává,kameny čekají. Osud Jeruzaléma je určen odedávna. Po staletí se jej pohanské národy marně pokoušely porazit a znesvětit. Stojí pevně jako vždy ,ale nevstoupil ještě do plného uskutečnění toho ,k čemu je určen.

Město budoucnosti

Při návštěvě Jeruzaléma je snadné se nechat upoutat všemi náboženskými parádami a obchodem obklopujícím svatá místa,svaté kameny a svaté kříže.. Ale za nimi leží něco velmi rozdílného. Uvnitř lidí je nefalšovaná touha a přání,aby jejich město naplnilo své povolání.

Velikost Jeruzaléma nespočívá v minulosti,ačkoliv se může chlubit historií,jako žádné jiné město na zemi.Jeho velikost je v budoucnosti a je blíže ,než kdy předtím.Jakoby měl být stržen neviditelný závoj a zjevit tak slávu Jeruzaléma a věčné předurčení. Veškerá atmosféra dýchá nadějí a důvěrným očekáváním čehosi dobrého,co má přijít.

Zároveň však můžete cítit silněji než kdy jindy přítomnost „duchů“nepřátelství a násilí.

Opozice proti Jeruzalému roste,jak se blíží čas příchodu Velkého Krále.

Významné je,že první zmínka o Jeruzalému se objevuje v Písmu po Abrahamově vítězství nad tehdy nejmocnějšími silami.(Gen.14:1-20).Abram osvobodil Lota a byl na cestě domů,když potkal kněze a krále Melchisedecha. Melchisedech,který byl králem Sálemu ho pozval pojíst chléb a napít se vína a pak ho požehnal. Potom dal Abram Melchisedechovi desátou část válečné kořisti.

„ Když se pak vracel od porážky Kedor-laomera a králů, kteří byli s ním,

vyšel mu král Sodomy naproti do údolí Šave (což je Královské údolí).

Melchisedech, král Sálemu, který byl knězem Nejvyššího Boha, přinesl

chléb a víno a požehnal mu těmito slovy:

„ Požehnán buď Abram od Nejvyššího Boha,

Stvořitele nebe i země!

Požehnán buď Nejvyšší Bůh,

jenž ti tvé nepřátele vydal do rukou!“

Abram mu tehdy ze všeho dal desátek.“ (Gen.14:17-20).

Sálem je jeden z názvů pro Jeruzalém. Abrahám se sem do země Moria později vrací,protože mu Bůh řekl,aby zde obětoval svého syna Izáka.(Gen.22).Na hoře Moria se mu Hospodin zjevil.“„Nevztahuj ruku na chlapce!“ řekl on. „Nic mu nedělej! Už jsem poznal,

že jsi bohabojný – vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého

jediného.“ (Gen.22:12).

Verš 14 pokračuje: A nazval Abraham jmeno místa toho: Hospodin opatří. Odtud říká se dodnes: Na hoře Hospodinově opatří se.“

Tato hora Hospodinova na níž podle Písem bude něco viděno, se stala později pozemkem pro chrám, Chrámovou horou.