Tento komentár nepochádza z mojej hlavy, stiahol som ho z jednej diskusie, avsak súhlasím s ním na 100%

----------------------------------

Jen par slov navic k tomuto tematu.

Chapu, ze je tezke najit odstup od tak zrudne udalosti, jakou teroristicky utok v Norsku nesporne je. Nicmene, odstup je naprosto nezbytny, chceme-li analyzovat duvody takove udalosti a v budoucnu je pokud mozno vymytit.

Myslim, ze na zaklade informaci, ktere mame k dispozici, muzeme celkem dobre odhadnout, ze se jednalo o teroristicky akt motivovany politicky.

Zatim, co teroristicke akty motivovane nabozensky (islamsky terorismus) neni mozne zcela vymitit, pokud toto nabozenstvi poziva vsech svobod, ktere se dostavaji ostatnim nabozenstvim a je tudiz mozne je jen omezit zpravodajskou cinnosti a bezpecnostnimi opatrenimi, teroristicke akty motivovane politicky maji obvykle duvody vyplyvajici z urcitych politickych udalosti a trendu.

Zatim, co nabozensky terorismus je dan ideologicky, politicky terorismus a extremismus je obvykle dusledkem toho, ze nejaky pojistny mechanismus, ktery v demokracii existuje proto, aby podobne vystrelky osetril, zasadne selhal.

A tim se dostavame k politicke korektnosti...

V normalne fungujici demokracii by mel pachatel moznost prezentovat verejne a legalne svuj odpor k imigracni a jine politice stavajici norske vlady, publikovat clanky, knihy, blogy, pripadne zalozit politickou stranu, ktera by mohla kandidovat ve volbach a pokud by ziskala podporu dostatecneho mnozstvi volicu, mela by prilezitost sporny politicky vyvoj zastavit, nebo pozmenit.

V totalitnim Bruselsko-evropskem politicky korektnim systemu byl tento mechanismus znicen a postaven prakticky mimo zakon. Politickym odpurcum stavajiciho systemu bylo znemozneno demokraticky protestovat, pripadne predlozit volicum k posouzeni alternativni reseni. Jejich mysleni, nazory, a presvedceni bylo postaveno mimo zakazano, jejich svoboda zlikvidovana a jejich pravo na svobodu projevu odebrano. Coz u mentalne slabsich a citove nevyvazenych jedincu muze vest k nebezpecne frustraci, jez pak v limitnich pripadech konci akcemi jako byla ta v Norsku.

Podle meho nazoru, duvod je treba hledat nejen v psychickem stavu pachatele, ale v psychickem stavu celeho politickeho systemu.